Počet přístupů na stránku:

Kaple svatého Václava a svatého Izidora

Kaple svatého Václava a svatého Izidora stojí na návsi osady Hrbov. Její výstavbu iniciovali v roce 1937 zdejší farníci, aby jim poskytla důstojné prostory pro pořádání náboženských obřadů. Ještě před tím uskutečnili mezi sebou a občany okolních obcí sbírku, která pokryla náklady na výstavbu kaple z více než poloviny – z potřebných 60 000 Kčs vybrali věřící 35 000 Kčs.
Výstavba trvala 4 roky. Kaple měla být původně zasvěcena svatému Izidorovi, patronovi zemědělců. Tak to nejspíše zamýšlel otec současného správce kaple Pavla Oulehly, František Oulehla, který byl během protektorátu hrbovským starostou. 12. září 1941 však byla kaple slavnostně zasvěcena doktorem Karlem Skoupým z brněnského alumnátu svatému Václavovi, který jako jediný světec byl protektorátní mocí povolen. Tehdy byly také posvěceny a poprvé se rozezněly dva zvony, které byly do té doby zakopány v čísle 23 u Františka Doležala.
Interiér kaple vypadal v té době odlišněji než nyní. Na zemi byla položena černobílá dlažba oproti nynější šedivé. Tu kapli věnoval děkan Jan Peňáz v rámci rekonstrukce kaple v roce 1996.
Hlavním prvkem kostela byl původně velký dřevěný oltář se sádrovou plastikou s motivem snímání Ježíše Krista z kříže. Od počátku byly také přítomny sochy po stranách kaple. Socha v levém výklenku zachycuje sv. Izidora, socha v pravém zobrazuje Pannu Marii Lurdskou.
Na kůru je již od vzniku kaple instalováno funkční harmonium, které ale při bohoslužbách nahradil elektrický klavír věnovaný místním občanem panem Syptákem. Harmonium je totiž poháněno vzduchem, který je během hry třeba vhánět dovnitř šlapáním, což bohoslužbu ruší. Na klavír hraje a v minulosti hrávala i na harmonium paní Hana Oulehlová, manželka Pavla Oulehly.
Dominantou kaple je velká barevná vitráž nad oltářním stolem, která zobrazuje svatého Václava v podobě jezdce s kopím v ruce. Pod jeho obrazem stojí text: „Svatý Václave, vévodo České země, kníže náš, nedej zahynouti nám ni budoucím.“ Autorem vitráže byl J. Říha z Brna.
Po stranách kaple jsou navíc instalovány dvě malé vitráže, v okénku nalevo od oltáře je zobrazen věrozvěst Konstantin, v pravém okénku pak věrozvěst Metoděj.
V kapli též bývala dřevěná zpovědnice. Ta byla později zrušena a vznikla zpovědní místnost. Zpovědnice byla věnována sběrateli v Zelené hoře a o jejím dalším osudu není nic bližšího známo.
Ve vstupním portále je možné na pravé straně vidět základní kámen, který nese nápis 1937 – 1941, tedy připomíná období výstavby kaple. Na levé straně je pak instalována pamětní deska věnovaná hrbovskému rodákovi pplk. Karlu Novotnému (resp. v době vzniku desky ještě podporučíkovi). Karel Novotný byl českým pilotem britské 311. bombardovací perutě Royal Air Force. Při návratu z bojové akce však při havárii svého stroje zahynul. Pamětní desku vytvořil neznámo kdy umělec Matějíček a stojí na ní následující text:

„Karel Novotný, podporučík čsl. letectva v Anglii

*4.11.1919 v Hrbově,

padl hrdinnou smrtí 13.7.1944

po leteckém boji v Anglii
nespatřiv již vlasti,
za jejíž osvobození
obětoval svůj život.
Zemřel, abychom my svobodně žili.
Náš dík je modlitba:
Světlo věčné ať mu svítí!“


V roce 1942 postihla kapli smutná událost, když téměř nové zvony instalované do zvonice kaple musely být na příkaz německé okupační moci roztaveny pro vojenské účely. Tento osud bohužel čekal mnoho zvonů v Čechách a na Moravě. Hrbovská kaple pak byla bez zvonů až do 70. let.
Mezi léty 1962 a 1965 se konal 2. vatikánský koncil. Jedním z výsledků koncilu, který se dotkl i hrbovského kostela, bylo vytvoření tzv. oltářních stolů, které zapříčinily to, že kněz začal sloužit mše oproti předchozím zvyklostem čelem k lidu. Z tohoto důvodu byl v Hrbově zrušen starý dřevěný oltář. Ten byl navíc značně poškozen červotočem. Zachoval se z něj pouze svatostánek, do kterého se po mši odkládaly hostie a uchovávaly se do další bohoslužby, a také sádrová plastika, kterou nechal později děkan Jan Peňáz pozlatit.
Nový oltář je betonový, pokrytý vrstvou mramoru. V roce 1996 do něj byly vloženy ostatky svatého Václava brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem a byly zazděny svařenovským občanem Bohumilem Smejkalem. Údajně má jít o část kosti sv. Václava. Za oltářem je na zdi zavěšen obraz Ježíše Krista. Za ním se nachází pozůstatek výklenku, kterým se dal původní oltář obcházet – např. při svatbě. Vedle oltářního stolu stojí řečnický pultík v podobném stylu, jako je oltář.
4. října roku 1970 zdejší farníci měli možnost poprvé vidět nový zvon zasvěcený svatému Izidorovi. Ten byl posvěcen a stal se hlavním zvonem. Zvon ulili Gabriel Knos a Rudolf Manoušek z Martinic u Velkého Meziříčí v roce 1969 a stojí na něm nápis: „ Svatý Isidore, oroduj za nás, modli se a pracuj. Pořídili věřící z Hrbova.“ Rudolf Manoušek, autor zvonu, pochází z významného českého rodu zvonařů, kteří vyrobili několik tisíc zvonů po celém světě a podíleli se také na opravě pražské loretánské zvonkohry nebo na pořízení nového srdce pro největší český zvon Zikmund.

 

Fotogalerii ze svěcení zvonu si můžete prohlédnout ZDE


MG_4907.jpg (155843 bajtů)Bližší původ druhého zvonu zasvěceného sv. Václavovi není znám. V současnosti je používán jako umíráček. Je na něm vyobrazen stojící sv. Václav. Pod ním je napsán následující text: „Svatý Václave, volá tě tvůj lid, dej své zemi požehnání, vrať svým dětem klid.“ V horní části zvonu stojí nápis: „Kovolit – Česká u Brna.“  Firma Kovolit po roce 1948 převzala v souvislosti se znárodněním dílen rodiny Manoušků jejich zvonařskou výrobu, zvon tedy pochází z téže dílny jako zvon hlavní. Poslední český zvonař pan Petr Rudolf Manoušek se v současnosti na mou žádost pokouší dohledat nějakou informaci o tomto zvonu, ale podle něj to nebude snadné. Po zrušení zvonařské dílny v České u Brna byla spousta podnikových dokumentů ztracena. Přesto pokud cokoli najde, poskytne mi o tom zprávu.
 

Několik snímků z rekonstrukce kaple si můžete prohlédnout ZDE


V roce 1996, při příležitosti výročí 55 let od výstavby kaple, uskutečnili místní občané rekonstrukci kaple. Původní střechu z bobrovek nahradili taškami, pouze zvonice byla pokryta mědí, měděné byly i okapy. Jeden z okapových svodů v roce 2011 odcizil neznámý pachatel, když nejspíš krátce předtím tentýž zloděj ukradl také část měděné krytiny na Štěpánkově kapličce nad Hrbovem. V témže roce byl také posvěcen oltář biskupem Vojtěchem Cikrlem a jak bylo uvedeno výše, vloženy do něj ostatky sv. Václava, jakožto hlavního patrona obce. Vedlejším patronem pak byl ustanoven sv. Izidor. Oba světce už místní uctívali dlouho před tím, v devadesátých letech se dokonce v Hrbově konaly dvě poutě. První v neděli kolem svátku sv. Izidora, který jej podle křesťanského kalendáře slaví 15.5., druhá kolem svátku svatého Václava 28.9.
Zhruba v roce 1999 nebo 2000 byl elektrifikován hlavní zvon, takže elektromotor nyní automaticky vyzvání zvonem v 6, 12 a 18 hodin. V červnu 2010 se po zásahu věže bleskem vlivem poškození automatického vyzvánění rozhoupal natolik, že narazil do horního zvonu sv. Václava. Oba tak na sobě nesou známky poškození po této nehodě v podobě odlomených kousků. Dosud se nepodařilo vyzvánění zvonu opět správně naladit. Blesk navíc pokřivil křížek na kapli.

Občané v minulosti kapli využívali poměrně hojně, vezmeme-li v potaz i to, že Hrbov kdysi slavil dvě poutě, jak bylo uvedeno výše. K příležitosti různých společenských a kulturních akcí také v kapli faráři či děkan velkomeziříčského děkanství pořádali různé slavnostní mše. V roce 1991 kaple například poskytla prostor pro mši při svěcení nové hasičské zbrojnice. V roce 2003 pak také uspořádal p. Jan Peňáz mši k příležitosti setkání rodáků, vysvěcení pamětní desky věnované pplk. Karlu Novotnému a k oslavě výročí 60 let od založení Sboru dobrovolných hasičů Hrbov - Svařenov.

Fotogalerie ze svěcení hasičské zbrojnice ke shlédnutí ZDE

 
V kapli se nyní konají mše zhruba jednou za 14 dní, někdy i s delším časovým odstupem. Věřících obecně ubývá, podobně je na tom i Hrbov, kde navíc velkou část občanů tvoří věřící evangeličtí. Přesto se během poutní mše podaří vždy zaplnit celý kostel. V měsíci květnu se do kaple pravidelně chodí modlit zdejší i svařenovští věřící na májové mše svaté. A hojnou účast mívá i každoroční škrkání (hrkání hrkačkami) v době před velikonocemi. Podle tradice totiž děti s hrkačkami nahrazují vyzvánění zvonů, které podle pověsti odletěly do Říma. Tato tradice je křesťanským projevem smutku nad zavražděním a ukřižováním Ježíše Krista. Ježíš byl na Zelený čtvrtek zrazen a zajat. Na Velký pátek pak byl na příkaz Piláta Pontského v prefektuře Judea ukřižován a pohřben do skalního hrobu. V hrobě podle křesťanského učení ležel až do neděle Velikonoční, kdy měl vstát z mrtvých.
V minulosti také bývalo tradicí loučit se v kapli se zemřelými farníky a následně je vyprovázet v pohřebním průvodu ke křížku umístěném pod budovou někdejší školy. Tato tradice se dodržuje již jen zřídka na výslovné přání pozůstalých.

Přestože využití kaple je poměrně nízké, zůstává důstojnou dominantou obce a péčí místních farníků je vzorně udržována.
 

FOTOGALERIE interiéru kaple z podzimu roku 2012 je ke shlédnutí ZDE

 

 

 

© Všechna práva vyhrazena.

Dokumenty na tomto webu uveřejněné podléhají autorskému právu. Použití těchto materiálů jinými subjekty je povoleno pouze po vzájemné dohodě se správcem těchto stránek. Návštěvník se zavazuje neporušovat svým projevem či jiným jednáním zákonné a etické normy.

Informace administrátora , Hlavní strana